Odsekávám hlavu mačetou, zbytek těla padá na termitiště. Krev stéká do bílého, křemičitého štěrku. Hlavu neudržím v ruce, je těžší, než jsem myslel...Kutálí se vedle těla, směrem k rostlinkám. Je to další zástupce rodu Uebelmannia, podrod Uebelmannia, tentokrát meninensis

UEBELMANNIA MENINENSIS, PEDRA MENINA

Z Felício dos Santos, kam jsem přijel v noci, byla " festa", hromady lidí.Odcházím co nejdál od civilizace, potřebuju někde přespat. Nemám čelovku, kolem cesty je pekelná tma. Co může být za ostnáčem? Přelízám plot a snažím se pohmatem najít alespoň trochu rovnější místo. Vypadá to, že jsem na poli s " čímsi". Zalehávámm, natahuju můj modrý gelit, padá rosa, jednu deku pod sebe a druhou, tu " na doma" na sebe. V tom bolest ve dlani jak prase!! Nějaký hmyzák se zakousldo ruky, sviňa jedna, a nechce se pustit. Ve svitu zapalovače potvoru odtrhávám...brrr..vypadá jak termit nebo nějaký"ušák", jak se u nás na Moravě říká škvorům. Ráno si hajzlíka fotím, zahazuju opodál... Co mě potká dál?

SVIŇA Z RUKY....

Noc je dlouhá, vlhká, občas přes obličej přeběhne hmyzák... ale mě je to už jedno. Jsem rád, že ležím, do rána sám nějak vydržím. Kvůli těmhlem potvorám jsem snad do Brazil necestoval?

Cesta na lokalitu nebyla snadná, nenacházím správně cestu na území typové Uebelmannia meninensis, vytahuju mačetu a prosekávám se směrem n hřeben poté, co cesta skončila. Hodinu před západem slunce vylízám z lezl, po pěti hodinách... Přišel jsem o hodinky, spoustu energie...oproti tomu jsem přišel ke spoustě spoustu jizev a šrámů na rukách a strachu.

.

A OPĚT UEBELMANNIA MENINENSIS, V BIWAKU JSEM JI MĚL U HLAVY...

A TUHLE U NOH...KDO BY ČEKAL DOMA, ŽE BUDU CHRÁPAT S "ÍBLMÁNKAMA"...

Po nějaké chvíli, nacházím místo na biwak s úžasným výhledem na krajinu, hluboké pralesy, v dáli Pedra Menina a ještě dál bílé pláně, kde určitě taky porostou holky...Jen se tam dostat!

Jak rostlinky vypadají popisovat nebudu, to se dá vyčíst z odborné literatury. Raději další fotéčky:

JO,JO, AJ KRISTÁTKY SE DAJÍ POTKAT

SEMENÁČČI ROSTOU POD ŠTĚRKEM 2,5 -3 JÁRY, KOLIK TAK BUDE STARÁ TATO?

PILOSOCEREUS AURISETUS VAR. DENSILANATUS, KAMARÁD RODU UEBELMANNIA

A JEŠTĚ PÁR KOUSKŮ, PĚKNÝ, CO?

HABITAT LOKALITY UEBELMANNIA MENINENSIS

ROSTLINY JSOU VYSOKÉ 30 - 40 CM

Druhý den prolízám lokalitu, kterou jsem našel asi 150m pod hřebenem, po tom jsem se podle rad Rudyho Schultze měl vydat a obejít tak " neprostupný" prales směrem k Uebelmannia meninensis var. rubra. Ta je GPS vzdálena asi 2-3 kiláky, což v tomto terénu může trvat taky bars aj celej den.

A taky že jo!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Zkrátil jsem si to opět přes místní "hustníky", náročná sranda. Překročil jsem tři říčky, někdy i pomocí stromů přes koryta řek, jako třeba takhle:

JSEM Z TOHO UŽ FAK NA VĚTVI....

DALŠÍ, PŘÍJEMNĚJŠÍ ( A CHLADNĚJŠÍ ) PŘECHOD PRALESEM

K sajtu var. rubra jsem dorazil až k večeru ( jako obvykle ), rozložil igelit, založil oheň a spánkem nespravedlivých usnul až do rána ( bez močení ! ), teplý křemičitý štěrk pod sebou, Íblmánky opět za hlavou a u noh. Jen s jedním rozdílem, nějak zčervenaly!!!Fabulace neb jak to bylo?..Vzpomínky jsou tak daleko, byl jsem tam opravdu sám? Jsou kytky skutečně červené? Nebo snad žluté, modré?Co na to Honza Tleskač? A Véna Klausů?...

Příště, skutečně příště, se dozvíte ( zřejmě)

heslo dne : legalize marihuana, stop alkohol !!!

Rudy, Howgh !!!